Yggdrasil

Yggdrasil je strom. Strom života. 

Jedná se o obrovitý jasan, který prorůstá všemi devíti světy. Bůh Ódin na něm obětoval sám sebe, aby získal vědění run. Ódin k němu rovněž přivazuje svého osminohého koně Sleipnira, protože pouze Yggdrasil jeho oře udrží. Při Ragnaroku se do dutiny stromu schovají dva lidé muž Leiftrasi a žena Líf, kteří pak založí nový lidský rod.

U Germánů (jejichž kultura je přímou předchůdkyní té vikingské) se vyskytoval symbol sloupu jménem Irminsul. Většina badetelů se shoduje, že Irminsul a Yggdrasil se významově kryjí.

Podle staré severské víry je středem vesmíru bájný jasan Yggdrasil z něhož vyrůstá devět různých světů.
Severský šaman Raven Kaldera popisuje tyto světy jako vodou oddělené prostory se svým vlastním plynutím času a svým vlastním, jedinečným ekosystémem.
Ve skutečnosti, ale nevíme kolik světů vlastně je.
Devítka, tedy 3x3, je v severské mytologii číslo symbolické a představuje plnost a dokonalost. S číslem devět se v germánských mýtech setkáváme často. Ódin visel na stromě světa devět dní a nocí a od obra Böltóra, Bestlina otce získal devět kouzelných písní. Jiných devět kouzelných písní předala vědma Gróa svému synu Svipdagovi. Frey musel ve vášnivé touze čekat na svou nevěstu Gerd devět dlouhých dní a bůh Heimdal je synem devíti dcer mořského boha Aegiho. Visel-li Ódin na stromě devět nocí, byl tam prostě přesně tak dlouho, kolik bylo třeba k jeho prozření. Mluví-li vědma o devíti světech, říká tím, že světů je přesně tolik, kolik jich má být.
Posvátná devítka se nám zachovala i v pohádkách. Přemýšleli jste někdy, proč musí hrdina přejet zrovna devatero hor a devatero řek, nebo proč má největší moc právě devatero kouzelného kvítí? To vše má kořeny v dávné keltské a germánské pohanské tradici…Devět mýtických světů není v Eddách nikde pohromadě vyjmenováno. Eddy obsahují informace o mnoha různých světech. Je například Svartálfheim jiným místem, než Nidavellir, nebo jsou to jen dva názvy pro jeden svět? Je Hel samostatným světem, nebo je to jen název místa v Niflheimu? A tak se dá pokračovat. Ani uspořádání světů na stromě světa není úplně jasné. I obrázky Yggdrasillu se liší.
Nyní se podíváme na nejrozšířenější variantu devíti světů, kterou dnes používá mnoho severských pohanů. Je to jen diagram, nepřesná mapa se svojí vnitřní logikou a může vám pomoci trochu se v severské kosmologii zorientovat.
Devět světů se dá v tomto výkladu zakreslit do šamanského kruhu. Každý svět má v tomto pojetí svou světovou stranu, místo a směr.

Začneme ve středu kruhu, v místě, kde žijí lidé, tedy v Mitgardu.

MITGARD (STŘEDNÍ SVĚT)
Svět lidí, hmoty, ale i toho, co je na hmotu bezprostředně navázáno. Mitgard je místo, kde žijeme, ale je to víc, než to, co máme přímo před očima. Součástí Mitgardu jsou i energie (duchové) skrývající se za hmotou.
Prolíná se zde působení sil řádu - bohů a chaosu - obrů. Říše lidí symbolizuje fyzickou stránku naší bytosti.
NIFLHEIM
Na sever od Mitgardu leží svět mlhy a ledu. Je to zdroj všech vod a druhý základní zdroj života. Rovnováha mezi ledovým Niflheimem a horkým Muspellheimem umožňuje život v Mitgardu.
Nordický polární svět, který existoval již před stvořením světa, opak Muspelheimu. Je říší chladu, zimy, mlhy, temnoty a ledu. Ze studny Hvergelmi zde pramení dvanáct ledových řek Élivág. V této zemi vládne energie antihmoty, destrukce a někdy nevyhnutelných omezení. Pánem Země ledu je had Nidhögg, symbol a zdroj všeho zla na světě. Ovíjí se kolem stromu světa a bez ustání ohlodává jeho kořeny ve snaze co nejvíce ho poškodit.

MUSPELLHEIM 

Na jih od Midgardu se rozkládá Muspellheim, říše ohně a ohnivých obrů. Muspellheim je jedním ze dvou základních zdrojů života.Domov ohně, lávy, energie kosmických elektrických výbojů a taktéž síly čiré energie. Z jisker Múspelheimu byly stvořeny hvězdy. Říše je obydlena ohnivými obry, jejichž vládcem je Súrt (černý). Múspelheim je krajinou na jihu, zemí zkázy. Současně je to však říše, ze které vychází světlo a teplo; svět tvoření a utváření, sídlo pudů, hnacích sil a vůle k uskutečňování. 

JUTUNHEIM 

Na východě leží domov skalních a mrazivých obrů Jutunheim. Představuje síly chaosu a změny. Nezkrotný a vůdči světům lidí i bohů, většinou nepřátelský svět.Známý též jako Útgard nebo Thursheim. Země obrů, kteří ztělesňují elementární energie chaosu, síly ničení a zániku. Je to drsná skalnatá země bičovaná silným větrem. Vládne zde obr Asvind.

VANAHEIM
Na západ od Mitgardu se nachází Vanaheim, svět Vanů , bohů a bohyň plodnosti. Vanové ovládají seidr, obávanou extatickou magii. Vanaheim představuje síly rození , růstu, regenerace a sklizně.
Je sídlem Vanů. Je to říše všeho rostlinného a organického, co je podřízeno bohu Freyovi. Nacházejí se zde plodivé a klíčivé síly přírody, které jsou Vany udržovány v neustálé rovnováze. Vanaheim je přátelským, útulným místem proto, že Vanové jsou božstvy míru, plodnosti, zemědělství a blahobytu. 

LJOSSÁLFHEIM
Směrem nahoru do nebeského prostoru se nachází Ljossálfheim , domov světlých álfů. Světlí álfové jsou nádherné bytosti, ne nepodobné tomu, čemu někteří lidé říkají andělé. Ljossálfheim je říše světla, intelektu a představivosti.
Říše světla, světlých elfů a vyšších přírodních duchů a současně úroveň ducha a intelektu. Jejím strážcem je elf Delling, který společně se svou chotí Nött, personifikací noci, dává vzniknout světlému dni. Je přechodem mezi nejnižšími sférami Asgardu a nejvyššími sférami Midgardu.

SVARTÁLFHEIM
Směrem dolů, do podzemí se nachází domov tmavých álfů , kterým někteří říkají skřítci, nebo trpaslíci. Jsou to bytosti spjaté se zemí s kameny a kovy. Vynikající kováři a výrobci kouzelných předmětů. Ljossálfheim symbolicky představuje formativní aspekty bytí.
Říše trpaslíků, temných albů a elfů. Představuje protipól Ljosalfheimu, obývají jej bytosti, které se vyznačují vlastnostmi jako proradnost, závist, lakota a chtivost , ale také vysoká umělecká zručnost. Prolínají se zde nejnižší sféry Midgardu a nejvyšší sféry Helheimu. V této říši na sebe berou formu a podobu naše nízké pudy a emoce. Vládne zde Dain.

HELHEIM
Směrem dolů, do podsvětí se nachází Helheim, říše mrtvých, rozpadu a rozpuštění a rozkladu. Je to místo předků a jejich moudrosti. Duše tu prý čekají na novou inkarnaci.
Říše mrtvých, jejíž vládkyní je dcera Lokiho a obryně Angrbody Hel. Panuje nad dušemi všech, kdo nezahynuli jako hrdinové v boji, ani neutonuli v moři. Je napůl bílá a napůl černá; z jedné poloviny téměř lidská bytost, z druhé tmavá, modročerná a chlupatá. Vchod do Helheimu hlídá pes Garm, který žije v místě zvaném Gnipahellir.

ÁSGARD
Směrem nahoru, ještě výše, než je Ljossálfheim, až pod vrcholem Yggdrasillu, rozkládá se říše Ásů, nebeských bohů. Ásové jsou soudci, válečníci, básníci a mágové. Jejich říše představuje síly řádu, racionality a práva.
Domov a útočiště Ásů. Bohyně a bozi z rodu Ásů disponují obrovskou silou, která proniká celým vesmírem a drží ho pohromadě. V Ásgardu se nachází celá řada výjimečných míst, z nichž některé slouží jednotlivým bohům jako osobní sídla. Ásgard je symbolickou říší vědomí a vyššího Já, jehož prostřednictvím nacházíme cestu k pravé podstatě své bytosti. 

Zajímavé jsou také osy tohoto diagramu:

• Osa Muspellheim - Niflheim představuje polaritu Ohně (horka) a Ledu (chladu)
• Osa Vanaheim - Jutunheim představuje polaritu Tvoření a Ničení
• Osa Ljossálfheim - Svartálfheim představuje polaritu Světla a Tmy
• Osa Ásgard - Helheim představuje polaritu Nebe (místa pro hrdiny) a Podsvětí (místa pro obyčejné zemřelé)

Zdroj internet