Duše jako vločka

24.03.2021

Mystérium? Realita? Pohádka? Dokument? Či skrytá pravda?


Pokud sledujeme vztahy ohně a vody, zjistíme, že voda může uhasit oheň. Zároveň víme, že však i oheň vodu, podle stupně tepla, může odpařovat nebo uvařit. Oheň s jeho obsaženou silou tedy člověk pozoroval jako vnější projev božího pramene. Voda, která stéká vždy dolů, naopak při vycházení z ohně stále houstla, podobná duši. Přitom lidé viděli skupenství vody od dýmu k páře, k tekutině, sněhu a ledu- všechny stupně, které duše musela prožít se zvyšující se vzdáleností od božího pramene. To všechno sloužilo a slouží ke znázornění procesu, který se odehrával ve Stvoření. Pokud nyní sledujeme oheň jako Boha a vodu jako duše v dualitě, vidíme, že postupná nepřítomnost Boha, tedy ohně, u duší, tedy vody, vyvolává různá stupně hustoty: Čím je teplo dál, tím hustší je projev vody- čím větší je teplo, tím jemnější je voda, až se -pro pozorovatele- zcela vypaří. Podle představy našich předků stravuje oheň vodu, nebo, přeloženo na proces tvoření, duše se vracejí zpět do božího pramene. Při téměř naprosté nepřítomnosti tepla se voda mění v pevnou- ve sníh nebo led. Led byl považován za naprosté zapletení duše do hmoty, za naprostou nesvobodu, z níž ji mohl osvobodit znovu pouze Bůh, oheň. Souvislý kus ledu znamená ztrátu individuality, protože v ledu není možné rozeznat jednotlivé kapky vody. Nepřítomnost tepla však také vytváří sněhové krystaly, které příznačně navíc přicházejí shora, z nebes. Dnes již přesně víme, jak takový sněhový krystal vzniká. Základem kondenzace je zrnko prachu. Při teplotách od 0 do - 40 stupňů se na zrnko prachu pokládá v mracích stále více krystalů a tak vytvářejí šestipaprskový sněhový krystal. Podle podmínek mají tyto krystaly různou podobu, která však je vždy šestiúhlá, protože se molekuly vody uspořádavají 120 stupňů. Vrstvy vzduchu, kterými propadají na cestě k zemi, mají různé teploty, takže vznikají stále nová uspořádaní a podoby. Při vzniku sněhových krystalů hraje roli tolik různých faktorů, že nemůže být ani s pravděpodobností spočítáno, kdy budou dvě z nich naprosto stejné. Díky takové rozmanitosti není možné vytvořit pro tento proces správný matematický model. Už jen faktor teploty připouští miliardy možností. Proto byla pro duši - a je jedno, v jakém stavu a s jakými těly se nachází v dualitě- zvolena jako základní symbol podoba sněhového krystalu.