Reinkarnační život

Každý jsme jiný, máme svůj pohled na věc. Máme jiné cesty k pochopení vlastního i cizího života. A to je správně. Svět kolem nás je jiný než si myslíme, jiný něž nám to říkají. Všude se mísí pravda se lží. A lež je tak dobře skryta za pravdu, až nastává chaos ve vnímaní toho co jest. Člověk se postupně naučí vnímat spoustu věci intuicí. Intuice vám vždy řekne v čem je pravda, v čem symbolika a kde je lež a dezinformace.

Už roky se zabývám ,,problematikou" mimozemské technologie, UFO, channeling, pokouším se pochopit náboženství a spirituální učení ne jen západní, ale i východní, a taky denne zdokonaluji svoji telepatii. Z pohledu prastarého učení o duši vím, že všechna moudrost, co na Zemi dnes existuje, vede člověka různými způsoby k jediné věci. K osvíceni a osvobození duše. Problém je v tom, že když přijmeš jakýkoliv názorový balíček, stáváš se někým jiným a nejdeš po své individuální cestě, která je tak důležitá. Ve světě duality musí existovat obě strany i dobro i zlo, i láska a její nedostatek a taky tma a světlo. Ale i cizí cesta a ta vaše. Bez cizí cesty nenajdete tu svoji. To, co s vámi na cizí cestě nerezonuje, odstraníte, upravíte a stává se ta cesta vaší. Jako padající vločka z nebe. Každá má svoji vlastní individuální cestu, proto je každá

vločka výjimečná.

Buď pozorovatel své cesty. Pokus se naučit být pozorovatel svých rozhodnutí, činů, pozorovatel svých myšlenek, nápadů, reakcí. Když se to naučíš, budeš ticho stát a pozorovat okolí, vnější svět s pochopením proč se to děje a jak. Uroníš slzu, je to správné. Naštveš se, je to správně. Začneš milovat, je to správně. Protože je tvoje duše v těle citlivého člověka. 

Proč zažíváme citové výkyvy nálad a emoci? Je to telepatická řeč naši duše se svoji schránkou. Až pochopíme, co nám zakaždým chce říct, můžeme s ni vést úspěšnou komunikaci. Duše je velice moudra, spojená s univerzem a s božským zdrojem, ze kterého vzešla na cestu za individuálním poznáním. Každá negativní emoce je otevření brány k získaní negativního zážitku. Duše to ví, komunikuje s rozumem (s racio). Ale někdy raději bránu uzavře. Dál jedná a projevuje se jen racio, bez napojení na duši. Když tohle člověk udělá, duše si hledá další cestu ke komunikaci. Srdce. Když se to nepodaří, tvoři se pevná zeď- vzorce, které je potřeba později odblokovat, rozklíčovat. To se často stává v dětství. Pak nejde jít po vlastní cestě a život je chaotický.

Ale tohle téma moc rozebírat nechci. Je to na dlouho. Přeju si, aby každý pochopil, že to, co se děje v našem okolí, je zrcadlem našeho vnitřního boje či vnitřního nastavení. Způsobuje ti válka strach? Že se vůbec ptám, že jo. Co myslíš, proč se bojíš? Hluku z děl? Někoho ztratíš? Proč se v tobě aktivuje sila ,,musím pomoct" když se to netýká nikoho, koho znáš? Čeho se bojíš? Že ztratíš majetek? Nebudeš mít co jist? Že cizí člověk nebude mít co jist? Duše člověka dokáže všechno. Když chce, naučí své tělo jist pránu. Když chce, ukáže rozumu, kam jít, aby bylo tělo v bezpečí. Může udělat cokoliv. Až na jednu věc. Osvobodit se kdykoliv od fyzického těla a žít svobodně. Proč duše tohle nedokáže, když ví vše, dokáže vše? Něco ji v těle vězní a nutí si myslet (existovat ve zkušenosti) že dokáže přežit jen spolu ve fyzickém těle. To ale není pravda. Na duši působí něco velmi silného. To NĚCO se jen tak popsat nedá. Má to i hmotnou i nehmotnou esenci. Má to něco společného s mimozemskou technologii na Zemi. A je tady instalovaná od dob, kdy do lidského těla, klonu, tu duši uvěznili. Kdo? Jiné duše přece. Proč? To najdete v různých informačních zdrojích. Tato technologie působí na všechny živé bytosti, které se nacházejí v jejím poli. Ano má ta technologie pole a dosah do určité vzdálenosti od planety.

Co vše duši způsobuje tato technologie? Zůstává spojena s tělem dokud tělo nepřestane projevovat známky života. (Pozor, sebevražda duši neosvobodí, zamotá ji do bezčasového prostoru. Tak jako rychlá smrt, kdy si duše nestihne uvědomit, že už fyzické tělo nemá) Je silně spjatá v přesvědčení, že po smrti těla, umře i ona. Tato technologie způsobí reinkarnování a způsobí zapomínaní. A tak žije v další inkarnaci v přesvědčení, že smrt je konec a nesmí se uskutečnit. Tímto vzniká strach ze smrti v každé inkarnaci a čím víckrát se to stane, tím je přesvědčení o strachu ze smrti silnější. Většina strachu a traumat vzniká na zákkadě tohoto strachu.

Co se děje poslední roky, desetiletí?

Toto ,,inkarnační pole zapomínaní" polevuje. Trhá se obal uvěznění. Narodí se novy človíček se zkušenou duší a ta duše si pamatuje. Dítě, když začne mluvit, říká příběhy typu ,,když jsem byl velký"... A vy už víte o čem mluvím. Děje se to. Čím víc je obal poškozen, tím míň duše zapomínají. Často se taky stává, abych nezapomněla na další fakt, že si duše začne znovu vzpomínat, když má její aktuální tělo vek 30 nebo i 50 let. Stává se to častěji u mladších lidi, kteří nemají tak moc zavzorcované, omezené přesvědčení o vnímáni sama sebe a okolního světa. 

Když dokážeš rozluštit tento systém, když mu porozumíš, budeš vědět odpovědět na všechny své otázky.

S láskou Daniela Popiková